Rychlost účinnosti léků versus změny v jídelníčku

Jak rychleji regenerovat a ozdravovat svá těla z preventivního hlediska a nutričního složení každodenních jídelníčků …

[text_block style=“style_1.png“ align=“left“ font_size=“16″]Přemýšleli jste někdy nad tím, jak léčba běžných civilizačních nemocí ovlivňuje zvolený způsob léčby? Kladli jste si někdy otázku, zda na poli vědy probíhají pokusy a závody ve smyslu zkoumání, který preparát či jaký způsob léčby zabírá daleko rychleji, než jiný a s jakými následky, vedlejšími účinky a podobně? Možná vám následující příklad pomalu začne pootevírat vrátka k pravidelnému zahrnutí rostlinné stravy i do vašich jídelníčků.

V tuto chvíli se nebudeme bavit o tom, jak dlouho trvá, než se lék či jiný preparát, rostlinná strava apod. od jejich aplikace dostane do organismu, do krevního oběhu, do tkáně … a začne fungovat. Budeme se bavit o tom, kolik času uplyne, než se projeví jejich smysluplný účinek jako je například zvýšení životní energie a vitality či vymizení choroboplodných příznaků.

Sama jsem si to zažila na vlastní kůži při přechodu na raw food, kdy vymizelo mnoho nemocí jako alergie, astma, časté nachlazení, záněty a podobně.

Než však budu psát o tomto tématu více, uvedu ještě mou další zkušenost:

Sedmdesátiletému mně velmi dobře známému muži se přihodila z jara roku 2017 mrtvička. Měl i řadu jiných zdravotních problémů jako bolestivou prostatu apod. Po oné události špatně chodil, měl problémy s ucpanými cévami, které už musel podrobit operaci, v obličeji byl celý bledý a míval dost špatné trávení. Navrhla jsem mu měsíční kůru, která zahrnovala vždy snídani v podobě koktejlu ze sladkého ovoce a divokých bylin z vlastní zahrady (pampeliška, bršlice, kopřiva), cca litr a půl popíjel celé dopoledne. A na oběd i večeři jsem jemu a jeho ženě připravovala rostlinné jídlo, které bylo vždy z části zcela syrové, ale i tepelně zpracované bez bílé mouky, bez lepku, bez bílého cukru, bez mléčných výrobků a především bez masa, např. jeden z receptů najdete zde: cizrnové placky >>>

Po necelém měsíci byl tento člověk daleko vitálnější, než kdykoli před tím. Tváře rozzářené, trápení s trávením skončilo a zažívací trakt šlapal jako hodinky, prostata přestala bolet, daleko lépe se mu chodilo i přes proběhnutou mrtvičku, po níž nepřirozeně za sebou tahal jednu z noh a i další lidé z okolí včetně jeho samotného pozorovali výrazné zlepšení jeho zdravotního stavu a vitality.

Byla jsem nadšená! Po pouhém měsíci na rostlinné stravě, která byla syrová jen formou snídaní a zbylé každodenní jídlo rostlinné ovšem tepelně zpracované, nastalo tak velké zlepšení!!!

Ale po dohodnutém měsíci rostlinné kůry se vše vrátilo zpět do zajetých kolejí. Důvodem byly obavy a strach jeho ženy, která měla pocit, že příliš hubne, že je příliš slabý, že příliš často přes den navštěvuje toaletu …) a také, že je až údajně příliš malátný díky mnou připravované stravě. (Jeho předešlá strava se skládala z bílých rohlíků, salámů, masa, mouky, cukru, jogurtů, knedlíků, krupice, vajec, brambor, o které si jeho paní myslela, že je daleko výživnější a že z nedostatku masa zeslábl …) Nedalo mi to a prostudovala jsem vedlejší účinky léků, které užíval na prostatu. Stálo v nich, že způsobují v mnoha případech velkou malátnost hlavně v nočních hodinách, když se pacient probudí a potřebuje na toaletu. Ani to však jeho ženu nepřesvědčilo vytrvat u rostlinné stravy, která evidentně jeho zdravotní stav po pouhém měsíci aplikace velmi výrazně zlepšovala a oba se vrátili zpět ke svému životnímu stylu v podobě masa, mouky, cukru, soli … Nezlobím se ani na jednoho z nich, moc dobře chápu jejich naprogramované strachy, myšlenky a důvody, které ke zpětnému kroku vedly. Ale za onu zkušenost jsem velmi ráda.

Nyní se vraťme k tématu rychlosti ozdravných procesů u řady pacientů, jež zařadí rostlinnou stravu. Autor knihy “Celek“ T. Colin Campbell Ph.D. ve jmenované knize uvádí, že: “Rychlost, s níž se objeví většina nutričních výhod při přechodu na stravu založenou na rostlinných kompletních potravinách, bere dech. Strava bez jakéhokoliv nutriční hodnoty účinkuje také velmi rychle, ale opačně. Během jedné až čtyř hodin po konzumaci tučného menu z McDonald´s se hladina triglyceridů v krvi konzumenta raketově zvýší (stoupá riziko srdeční choroby, diabetu a dalších onemocnění) a jeho artérie se zúží (zvýší se krevní tlak). Návrat k normální průchodnosti artérií a fluiditě krve trvá několik hodin. Nic z toho se nestane při konzumaci nízkotučného jídla s obsahem cereálií a ovoce.“

Přítel a kolega doktora Campbella Caldwell Esselstyn jr., M.D., ve studii, kterou zahájil v roce 1985 zjistil, že když využíval stravu založenou na rostlinných kompletních potravinách k ovlivnění srdeční choroby, tak chronická bolest za hrudní kostí zcela vymizela během jednoho až dvou týdnů od přechodu na tento způsob stravování.

Doktor Campbell v knize Celek srovnává u výše uvedené choroby účinky rostlinného stravování a vliv léku ranolazanin na anginózní bolest  (je to na americkém trhu dostupný lék pod obchodním názvem Ranexa), jež byl Úřadem pro kontrolu potravin a léků schválen v roce 2006 pro klinické použití. Klinická studie, která měla prokázat jeho účinnost, měla k dispozici 565 pacientů rozdělených do dvou skupin. Jedné byl podáván přípravek Ranexa a druhé placebo. Ke “staticky významnému poklesu“ anginózních epizod došlo ve skupině uživatelů léku Ranexa a to během šesti týdnů. Konkrétně to však znamenalo, že se v této skupině počet anginózních epizod snížil ze 4,5 týdně na 3,5 týdně a to vážně nevypadá na dostatečně rychlé řešení, po kterém každý v dnešním konzumním světě touží! Navíc vedlejší účinky uvedené výrobcem jako zácpa, pocity na zvracení, závratě, bolesti hlavy …, moc léčebnému efektu tohoto přípravu na účelnosti vůbec nepřidaly. Ovšem při zahrnutí kompletní celistvé rostlinné stravy takovéto vedlejší účinky nefigurují.

Záměrem většiny farmak je zajisté způsobit rychlý nástup léčivých účinků. Jejich užitečná funkce je především v tom, že poskytnou pacientovi takzvaný čas. Zaberou velmi rychle na akutní problémy, zdravotní stav pacienta se aktuálně zlepší a dále je už na místě přemýšlet, jak získaný čas využít ve svůj prospěch například změnou životního stylu ve stravování z každodenního rychlého občerstvení na zdravější rostlinné varianty jídelníčků.

Pokud však záchranáři přivezou do nemocnice pacienta se srdečním infarktem, je zcela jasné mu lékařem podat léčivo, které v mžiku účinkuje, rozpustí krevní sraženinu a pacient je pro tuto chvíli stabilizován. Rozhodně není profesionální přístup pacientovi v tak vážném stavu podat zelený koktejl z bio produkce. V takových případech je bezpodmínečně nutné zahájit akutní léčbu příslušnými léky. Ovšem mimo akutních a život ohrožujících stavů je rychlost nástupu příznivých účinků kompletní celistvé rostlinné stravy nadřazena jakémukoli léku a to bez nežádoucích účinků. Důraz by měl být lékaři kladem především na prevenci chorob a to výukou svých pacientů o správně zvoleném plnohodnotném rostlinném jídelníčku, čímž lze předcházet většině života ohrožujících akutních infarktových a jiných chorobných stavů.

Autor článku: Eva Benek

Zdroj a inspirace článku: kniha Celek, autor T. Colin Campbell Ph.D.

UPOZORNĚNÍ: Článek nelze kopírovat bez písemného souhlasu autora.[/text_block]

9th May 2018
[fb_comments style=“light“ title=“Koment%C3%A1%C5%99e“ lang=“cs_CZ“ posts_number=“10″ width=“940″ order=“social“]

Napsat komentář