7 mýtů ve výživě

[text_block style=“style_1.png“ align=“left“ font_size=“16″]Pojďme se nyní podívat na jednotlivé mýty. A znovu připomínám, že veškeré mé vyjádření k čemukoli i níže napsanému vychází vždy z mé osobní zkušenosti. Tou je od roku 2012 stravování se syrovou rostlinnou stravou a rovněž také z několikaletého studia odborné literatury, jimiž autory jsou převážně lékaři, kteří ve svých ordinacích začali praktikovat úspěšnou léčbu tisícovek pacientů především pomoci změny celého jejich životního stylu ve stravování. S mým názorem se můžete ztotožnit nebo si udělat svůj vlastní, to už je čistě vaše volba.

Mýty vycházejí z tohoho „odborného článku“.

Mýtus č.1: Jedovatý palmový olej

V prvním bodě tito odborníci uvádí prospěšnost palmového oleje, který naopak většina zastánců zdravého životního stylu popírá. Palmový olej je velmi levný a používá se do potravin jako: margaríny, sušenky, pečivo, bramborové lupínky, hojně se na něm smaží hlavně v restauracích …..

Můj názor: Jestliže se stravujete z většinového podílu syrovou rostlinnou stravou nebo se stravujete velmi vyváženou a nutričně bohatou a pestrou veganskou či vegetariánskou stravou, palmový olej ke svému životu naprosto nepotřebujete. Dostatečné množství toho nejdokonaleji využitelného tuku a olejů pro vaše těla vám zajistí syrová semínka a ořechy.

Z pohledu toho v jakých potravinách se tento olej vyskytuje: pečivo, sušenky, margaríny, bramborové lupínky a další smažená jídla klasické české kuchyně, je tato surovina pro lidské buňky velmi nepříznivá. Tyto průmyslově vyrobené potraviny ucpávají veškeré lidské tkáně  a zanáší je doslova balastem, na jehož odklizení musí naše těla vynaložit velké množství energie. V mládí máme této energie dostatek, ale s přibývajícím věkem ji díky životnímu stylu, který řada lidí vede ubývá. Celý nejen lymfatický systém těla tak  lze postupem času při pravidelné konzumaci výše uvedených potravin včetně masa, bílé mouky, rafinovaného cukru i mléčných výrobků přirovnat k zanesenému kanalizačnímu potrubí ve 100 let starém domě!

Mýtus č.2: Bezlepková dieta pro všechny

Ve druhém bodě se autor článku zmiňuje, že není vhodná bezlepková dieta pro všechny. Že v mnoha případech se ani nemusí jednat o tento problém, ale o problém ulcerózní kolitidy či Crohnovi nemoci.

Můj názor: Z těmi nemocemi osobní zkušenost nemám. Jistě se nejedná o nic příjemného. Nicméně v odborné literatuře napsané skutečnými lékaři, kteří takovéto nemoci zvládli stovkám svých pacientů vyléčit právě díky syrové rostlinné stravě, jež dokázala střevní záněty vyčistit a jejich trávící systém tak přestal produkovat zánět ze zahnívající nestrávené kvasící potravy … (každodenní průmyslově zpracované maso, mléčné výrobky, pečivo …).

Dalším poznatkem k tomuto tématu je nevhodnost konzumace současného průmyslem produkovaného pečiva. A v podstatě je úplně jedno, jestli si kupujete pečivo bílé, či tmavé. V mnoha případech je tmavé pečivo jen obarvené a v těch ostatních “poctivých“ toto tmavé/celozrnné pečivo zvyšuje hladinu krevního cukru ještě více, než to klasické bílé. Namítáte, že pečivo se jedlo vždycky a každý si i od nepaměti pekl svůj chléb pravidelně doma? Ano v tom s vámi souhlasím. Ovšem současná geneticky doslova “zmutovaná“ pšenice, ze které se nyní peče téměř všechno pečivo, jež máme každý den k mání, nemá s klasickou původní pšenicí vůbec nic společného. Z mého dětství si pamatuji, že obilné klasy na poli byly tak vysoké, že jsme si v nich i se staršími dětmi hrály na schovávanou. A dnes? Obilí v několika posledních letech prošlo dramatickou proměnou v rukou zemědělských inženýrů. Pšeničné odrůdy byly podrobovány hybridizaci, křížení a introgresi (genetika vnesení a zabudování genů určitého druhu organismu do genomu jiného druhu), aby plodina lépe odolávala okolním podmínkám – suchu či patogenům hlavně plísním. Ale především se zaměřovala pozornost na zvýšené výnosy z akru. Dříve bylo obilí vysoké, dnes dorůstají sotva do čtyřiceti pěti centimetrů své výšky!

Více o současné pšenici, která se nedá nazvat jinak než uměle vyvinutá tráva si přečtěte v tomto článku zde >>> 

Mýtus č.3: Dospělí by mléko neměli

Další mýtus zmiňovaného článku popírá tvrzení, že dospělý lidský organismus nepotřebuje přijímat mléko.

Můj názor: V současné době už není pochyb o tom, že člověk je jediný savec na světe, který v dospělosti pije mléko jiného druhu, než je on sám. Proč tak činí? Proč v přírodě nepije dospělý nosorožec žirafí mléko? Proč dospělý klokan nepije ve svém volném čase antilopí mléko? … Tuším, že odpověď není třeba rozvádět.

Dr. Robert S. Morse je lékař, kterému jeho ordinací za více než pětatřicetiletou praxi prošla více než tisícovka pacientů s nejrůznějšími zdravotními problémy, od astma, rakovin, přeražených páteří …. Dokázal je vyléčit nebo významně pomoci a to pouhou změnou jídelníčku na přirozenou syrovou rostlinnou stravu a bylinných tinktur pro regeneraci a zotavení jejich poškozených vnitřních žláz a tkání. A to vše bez mléka.

Tento lékař ve své knize Zázračná detoxikace píše, že kravské mléko mají konzumovat krávy. Děti mají být do minimálně dvou let kojené a přijímat tak výhradně mléko mateřské a to v syrovém přirozeném stavu.

Kravské mléko hodně bílkovin, minerálů a tuků, které potřebují telata, aby během krátkého času přibrala i několik desítek kilogramů a ve svém prvním roce tak vážila 150 – 250kg.  Toto mléko je silně koncentrované, obsahuje až čtyřikrát více bílkovin a více než šestinásobek minerálů, než mléko mateřské. Dětem se takové mléko velice těžko tráví, jelikož kravské mléko si pro správné štěpení vyžaduje řadu enzymů, které malému lidskému tvorovi chybí.

Konzumace kravského mléka pak u dětí směřuje k zahlenění dutin, plic, uší i k různým druhům alergií. Navíc kravské mléko obsahuje kasein a to v několikanásobně vyšší míře, než mléko mateřské. Tato látka způsobuje závislost, jež udržuje telátko v blízkosti jeho matky po celou dobu, kdy malé tele potřebuje kravské mléko. I proto jsou lidé doslova závislí na mléčných produktech.

Dospělí lidé navíc nedokáží trávit mléko vůbec. Kravské mléko obsahuje minimum mastných kyselin, které nezbytně potřebujeme k tvorbě systémového cholesterolu, steroidů a mozkových i nervových tkání.

Někdy kolem třetího a čtvrtého roku ztrácí většina dětí enzymy na trávení mléka, hlavně laktázu, která štěpí laktózu – nejdůležitější cukr obsažený v mléce. A to z biologického důvodu, který poukazuje na to, že kolem třetího až čtvrtého věku máme být od mateřského mléka odstaveni, protože již nemáme dost enzymů na štěpení mléka. Pak dochází k zahlenění i z důvodů tepelné úpravy mléka, pasterizace atd., kdy dojde i ke změně z původní zásadité tekutiny na tekutinu kyselinotvornou, což doprovází řada dalších chemickým změn a procesů. Při zahřívání či vaření se ničí vitamíny, dochází k saturaci tuků a ke slučování určitých minerálů s bílkovinami nebo jinými minerály. Hádejte co se stane s teletem, když jej budete krmit pasterizovaným mlékem … ? Zemře!

Mýtus č.4: Všechna éčka škodí

Já sama jsem si ještě před začleněním syrové rostlinné stravy do svého jídelníčku v kabelce pravidelně nosívala lísteček se všemi éčkami a podle toho nakupovala. Pak jsme se dozvěděla o prospěšnosti některých z těchto prvků. Jsou to většinou antioxidanty jako kyselina citronová, která se běžně vyskytuje v citrusových plodech.

To je sice příjemné zjištění, ale osobně po letech  na syrové rostlinné stravě zastávám názor, že raději si koupím či vypěstuji ovoce a výše uvedený antioxidant sním v přirozené podobě, než abych si zaplatila nějaký současným chemicko-potravinářským průmyslem připravený produkt, uměle o tento antioxidant obohacený. Pořád v tom vnímám zákrok lidské ruky, který v současném potravinářském průmyslu nepovažuji za až tak přirozený.

Je to téměř stejné jako v případě umělého doplňování enzymů, jak se v řadě reklam bohatě doporučuje na zlepšení trávení. Jestli je člověk konzumuje, dokonale si odrovná svou vlastní tvorbu trávících enzymů prostřednictvím své slinivky. Dr. Morse uvádí, že uměle doplňovat enzymy je vhodné jen u opravdu žalostném stavu slinivky břišní, ale vše jen na krátkou chvíli. Nejlépe se mu u jeho pacientů podařilo zregenerovat slinivku pomocí syrové rostlinné stravy a bylinných tinktur. Více se můžete dočíst v jeho knize: Zázračná detoxikace.

Mýtus č.5: Zázračné potraviny

Zázračné potraviny jsou propagovány při syrové rostlinné stravě na každém rohu. Ztotožňuji se s autorem článku, že jejich účinek na zdraví může být významný a nutričně příznivý. Přidávám však, že pokud člověk dodržuje základní pravidla při konzumaci většinového množství syrové rostlinné stravy, popřípadě se stravuje velmi pestře a vyváženě vegansky či vegetariánsky s převážnou většinou syrového ovoce a zeleniny, žádné super raw potraviny ve svém jídelníčku nepotřebuje. Zbytečně tak doslova vyhazuje peníze oknem, které by mohl časem investovat do nákupu kvalitního mixéru či odšťavňovače.

Mýtus č.6: Večer nejezte

Šestý mýtus o večerním jezení je také na zváženou. Souhlasím, že jíst či nejíst po sedmé hodině večer se odvíjí od celkového denního režimu jedince, v čemž hraje významnou roli jeho fyzická aktivita během celého dne. Ovšem faktem je, že někteří lidé si po celodenní náročné práci a stresu rádi uspokojí své nervy dobrým jídlem, které např. ve formě pizzy, tučné klobásy i paštiky, grilovaného steaku či jiné podobné “chuťovky“ zrovna užitek tělu nepřinesou. Naše těla bychom neměli trápit hlavně večerním přejídáním pomocí prázdných kalorií. Když už musíme jíst večer, volme určitě čerstvou zeleninu a např. ořechové i semínkové sýry namazané třeba na kousku raw chleba. Dokonale zasytí i těžce pracujícího člověka.

Před časem jsem viděla německý dokument o ženě, která jedla jen dvě jídla denně. Snídani a oběd. Byla to jídla klasická, vařená s ohledem na zdravou výživu. Této ženě bylo cca pětačtyřicet let. Byla velmi štíhlá a pohledná. Zajímavé bylo to, že vůbec nevečeřela a při bližším zkoumání ji lékaři zjistili o několik let mladší vnitřní orgány, než byl její skutečný věk. Odůvodnili to tím, že své tělo na večer i noc nezatěžuje trávením a to má tedy dostatek prostoru a času na svou vlastní regeneraci a obnovu, čímž vypadá a skutečně je mladším, než jaký je aktuální věk jeho majitelky.

Mýtus č.7: Rychlé hubnutí s koktejly

Sedmý mýtus o pití ovocných koktejlů mne “pobavil“. Autor píše, že příjem kalorií je příliš nízký a navíc v tekuté podobě, kdy mozek nedokáže zareagovat na rychlý přísun potravy a zaznamenat tak, že se člověk najedl.

Když jsem si nedávno jen tak pro radost zadávala svůj běžný jídelníček ze syrové rostlinné stravy do aplikace s názvem Cronometer https://cronometer.com/ za jeden den, tvořený celodenním pojídáním ovoce, melounu a večerním salátem s pár semínky, zjistila jsem, že můj denní kalorický příjem byl překročený o dvojnásobek a v jídelníčku mi za tento jeden den z hlediska nutriční výživy, nechybělo vůbec nic!  Mimo zdroje vitamínu B12. O tomto vitamínu více zde: https://www.evabenek.com/jak-je-to-s-vitaminem-b12/

Představte si nyní rozkrojený citron. Teď si představte rozkrojený pomeranč. Teď běžte do kuchyně a pokud tam máte nějaké ovoce, podívejte se na něj, vezměte jej do ruky, rozkrájejte jej. A teď si uvědomte, že při všech těchto činnostech se vám v ústech tvoří sliny. Sliny, které obsahují enzym amylázu, jež pomáhá štěpit cukry obsažené v ovoci. Jak je to možné? Vaše tělo je totiž dokonale moudré a v každé vteřině v něm probíhají procesy, které jej regenerují a ozdravují. Tyto procesy jsou závislé do jisté míry na tom, jaké informace svému tělu posíláme, ať už na mentální úrovni, tak také na úrovni fyzické v podobě jídla.

Je jasné, že když se budeme cpát denně připálenými steaky a klobásami, zajídat to chlebem a zapíjet pivem, tak se naše tělo bude asi horko těžko regenerovat a ozdravovat. Ale když mu každý den dáme to, co do něj přirozeně patří a to je dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, jeho práce s každodenní regenerací a ozdravováním vnitřních orgánů pošlape jako hodinky.

Naše těla jsou už při pouhé představě jakéhokoli jídla, které se chystáme sníst vnitřně připravena a naladěna spustit patřičné principy a mechanismy trávení. Při pití ovocných a zeleninových koktejlů se obecně doporučuje tuto směs ještě jemně promnout v ústech, aby se více promísila se slinami a tím se zvýšilo množství trávících enzymů v našich ústech.

Ano je také pravdou, že člověk ze začátku při začleňování většího množství syrové rostlinné stravy může hodně zhubnout a cítit často hlad. Ale to je vše jen dočasný stav, který však trvá u každého jedince různou dobu. Proto by měl mít člověk pořád po ruce kus ovoce, které si dá ihned po snídani, když ucítí v začátcích doslova vlčí hlad. Je to jen otázka času, kdy si tělo a hlavně žaludek uvědomí, že dostává skutečnou výživu a ne jen prázdné kalorie. Více o tom v tomto videu: Základy živé stravy na str. 11.

Já sama už ani ráno hlad necítím a snídám každé ráno ovocný koktejl 3-4dcl. S tím bez problému vydržím až do oběda. Ze začátku tomu však bylo jinak. Po snídani jsem zažívala přímo vlčí hlady, neustále jedla další a další ovoce a sotva vydržela do oběda.

Velká ztráta tělesné váhy spočívá v tom, že tělo se zbavuje letitých nánosů v podobě nejen tuků, ale především nahromaděných toxinů a poškozených starých tkání i starých odumřelých buněk. Člověk tak po čase na syrové stravě může vypadat, jako kdyby trpěl anorexií. Má pořád hlad a myslí si, že se prostě nedokáže plnohodnotně najíst s pocitem uspokojení.

Proto osobně vždy každému doporučuji, aby živou stravu začleňoval postupně a pomalu si na ni zvykal. Více jak na živou stravu se dozvíte ve videu: https://www.evabenek.com/jak-zacit-s-raw-food/

Živá strava není jenom o koktejlech. Je dokonale pestrá, bohatá a vyvážená. Pokud má člověk dostatečné celoroční zdroje takového stravy, je nejdokonalejším způsobem výživy, který přináší perfektní zdraví, spoustu energie a vitality i ve velmi vysokém věku.

Pokud však žijeme v našem českém podnebí, je u každého z nás na zváženou a vlastním úsudku, zda by bylo lepší v chladnějším počasí začleňovat i částečně a šetrně vařenou lehkou stravu v podobě bezlepkových obilnin, výživných luštěnin a dalších rostlinných šetrně vařených potravin. K tomuto názoru se sama přikláním, i když mě osobně dělá stoprocentní živá strava z veškerého stravování, kterým jsem si kdy prošla, nejlépe.

Změna v životním stylu ke zdravějšímu stravování je velkým krokem vpřed. Je to velké rozhodnutí a každý kdo jej učiní, si zaslouží velkou pochvalu a značnou míru podpory a pochopení své rodiny včetně okolí. Ne vždy se však tato pozitiva dotyčnému dostanou. O to je to pro něj větší výzva a šance na úspěch konečně něco ve svém životě změnit, zlepšit své zdraví, zlepšit si fyzickou kondici …, se zvyšuje!

K většině z těchto mýtů, se z hlediska každého jednotlivce a jeho převážné konzumace syrové rostlinné stravy, nabízí celá řada argumentů, jež může doložit téměř kdokoli, jež se plně či z většinového podílu stravuje raw food. Až si však přečtete celý článek odborníků z italské spotřebitelské organizace Altroconsumo, který naleznete zde >>> https://www.dtest.cz/clanek-4543/7-castych-mytu-o-vyzive?&utm_source=newsletter082015_CZND&utm_medium=email&utm_campaign=myty&newsletter_id=1826&email_id=506295&email_hash=5b44e2ed3af39581c208ef05c6b7d07c zkuste každý sám za sebe, pokud se o raw food již nějakou dobu zajímáte, posoudit důvěryhodnost tvrzení výše uváděných odborníků.

Odpovězte si na tyto otázky:

Co jsou to za lidi ti italští odborníci? Jak vypadají ? Jaký je jejich zdravotní stav? Trpěli snad tito lidé někdy nějakou nevyléčitelnou nemocí a na základě svého vlastního způsobu stravování (kdy doporučují konzumovat mléko, lepek, palmový olej … ) se z ní dostali? Je jejich postava štíhlá a pevná, mají veselý obličej s úsměvem na tváři a daleko hladší pleť, než řada jejich stejně starých vrstevníků? Mají v pořádku trávící systém s pravidelným 2-3x denním vylučováním? Jsou sportovně, fyzicky aktivní i ve vysokém věku? Mohou se pochlubit pevným tělem a skvělou fyzickou kondicí? …. Jistě vás napadne řada dalších otázek.

Na tyto otázky v článku odpovědi nejsou! Což je velká škoda. Jsou tam jen pouhá fakta, kdoví z jakého důvodu ve stručnosti uvedená bez jakéhokoli oficiálního podkladu odborné několikaleté studie a pozorování konkrétního jedince (lékaře) na svých minimálně několika stovkách pacientů.

Ano je pravda, že dnes lze jakoukoli studii zpochybnit a vyvrátit zrovna tak, jak se to někomu hodí …, ale to je už téma na jiný článek.

Pro úplnost a velkou představu o příznivých účincích raw food, se postačí sám zajímat o dostupnou odbornou literaturu, jež vydávají lékaři, kteří během své několik desítek let trvající praxe pomohli tisícovkám pacientům.

A proto si na základě všeho výše uvedeného osobně myslím, že vynechat lepek, palmový olej i veškerá éčka a naopak zařadit většinové množství syrového ovoce, zeleniny, ořechů, semen i třeba šetrně vařené rostlinné stravy, je pro lidské zdraví velice přínosné!

V poslední době vychází řada článků v lidmi oblíbených časopisech na téma syrové stravy. V těchto článcích se například píše o vhodnosti konzumace palmového oleje i lepku ve výživě, ale také o vhodnosti různých prospěšných éček v potravinách. Také o zázračných super potravinách, o večerním jezení/nejezení včetně rychlého hubnutí pomocí ovocných koktejlů. Jeden takový článek najdete např. zde >>>

Zmiňovaný časopis, který článek vydal, přináší spoustě lidem včetně mně, řadu skvělých informací, díky nimž se pak snadněji orientují v současném přeplněném světě nabídky nad poptávkou a to téměř ve všech spotřebitelských odvětvích. Je tady však jedno velké ALE.

Sama jsem dříve věřila snad všemu, co se kde tisklo a bylo to, jak se říká, černé na bílém. Dnes už jsem obezřetnější a na základě svých zkušeností dokáži posoudit, zda autoři určitých článků, mají s daným tématem také svou déle trvající zkušenost nebo jen ledabyle “opisují“ z jiných zdrojů načtená data. Takových článků totiž i v jiných populárních časopisech vychází celá řada. Jeden potvrzuje to, druhý zase ono, třetí naopak vše předešlé vyvrací. Jak se v tom pak máme vyznat a pochopit, v čem tkví skutečná pravda a podstata zdraví, o které se většina z nás svým životním stylem každodenně tak snaží? Čtěte více …

Osobní zkušenost

Odpověď najdete každý sám u sebe a to díky svému vlastnímu rozumu včetně své vlastní intuice a hlavně své vlastní osobní zkušenosti, která je k nezaplacení! Můžete se inspirovat zkušenostmi jiných lidí, kteří jsou v konkrétním způsobu stravování, např. raw food, vegan, vegetarián … o něco dále než vy. Můžete se od těchto lidí učitzkoušet jejich rady, typy, návody, ale pokud vše nezačnete praktikovat sami za sebe a hledat to, co stoprocentně vyhovuje právě jenom a jenom vám, možná pro vás bude daleko těžší své sny a touhy v oblasti zlepšeného zdraví a vitality naplnit.

Nikdy totiž stoprocentně neplatí tvrzení, že co vyhovuje jednomu, vyhovuje i druhému. Tak to není, každý jsme jiný, každý máme jiné stravovací návyky, každý máme za sebou různé zkušenosti a prožitky, jež nás nějakým způsobem po celý dosavadní život formovaly a tak trochu podvědomě “programovaly“. Naše vzájemné zkušenosti, např. v oblasti stravování však mohou být na druhou stranu velmi podobné a můžeme se jimi vzájemně obohatit. To proto, že všichni pocházíme z čisté přírody a naše těla se řídí přírodními zákony, které jsou neměnné. Tzn., že i když má např. člověk již tak rozhozené trávení z přemíry každodenní konzumace masa, mléčných výrobků, pečiva, bílého cukru …, může se sám na základě svého vlastního rozhodnutí, vrátit k většinovému množství přirozené výživy v podobě rostlinné syrové stravy a jeho trávicí ústrojí se po čase zase přizpůsobí zmiňovaným přírodním zákonitostem a pravidlům, tak jak má. V tomto případě se dotyčný člověk může ztotožnit s názory a zkušenostmi ostatních podobně konajících lidí, čímž si i výrazně pomoci, ale stoprocentní shody nikdy nedosáhne.

Zaměřte se na sebe

Proto vždy důvěřujte jen sami sobě a tomu, co v otázkách vaší zlepšené výživy a s tím i spojeného zvýšeného zdraví i vitality, přináší zrovna vám ten největší užitekJezte potraviny, o kterých si myslíte, že vám přinesou energii, vitalitu, výživu, zdraví a celodenní dobrou náladu.

Dle mé osobní zkušenosti to je od roku 2012 právě většinové množství čerstvé syrové rostlinné stravy s přemírou svěžího sladkého ovoce. Má nálada se přímo úměrně zvyšuje s množstvím zkonzumovaného ovoce a zeleniny. Pokud mám před sebou navíc tyto lahůdky i krásně naservírované, ke spokojenosti mi už chybí jen pokrm vychutnat a cítit, jak mé tělo zasytí, vyživí, dodá energii všem buňkám a jako bonus celé tělo krásně vyčistí 🙂

Naopak když jsem dříve občas snědla něco vařeného, nezdravého, druhý den jsem byla zachmuřená, nafouknutá a ke všem studená jako psí čumák. Mé tělo už za tu dobu na syrové stravě dokázalo rozlišit, že toto jídlo bude těžší natrávit, “vyždímat z něj nějakou výživu“ a ještě ke všemu pak zbytky odstranit. Tzn. více práce = větší únava = horší nálada :-(.

Toto je ovšem má zkušenost, vaše může být naprosto odlišná anebo se ji může dosti podobat. Než však člověk začne dělat závěry, jako odborníci z italské spotřebitelské organizace Altroconsumo, celý článek opět naleznete zde >>>  … měl by si uvědomit, že nejlepší odpovědí na všechny otázky, je jeho vlastní osobní zkušenost, která je k nezaplacení.

Samozřejmě, že když geneticky vybavený a sportovně velmi nadaný jedinec s bohatým výcvikem a řadou zkušeností dokáže vylézt na nejvyšší horu světa bez újmy na zdraví, tak naprostý opak takového člověka určitě nebude usilovat o stejný zážitek z horolezení, jen aby získal osobní zkušenost s výstupem na Mount Everets :-). Vždy to chce také kapku zdravého rozumu :-).

Psát o vlastních zkušenostech

A tak si myslím, že dříve, než nějaký autor napíše jakýkoli článek na téma jaké má člověk jíst potraviny a kterým se vyhýbat, ať už na svůj blog, do časopisu, do novin …, měl by si nejprve nějaký rok odžít s daným tématem svou vlastní zkušenost a z toho pak vycházet. Jak už jsem psala, všechny lidské zkušenosti mohou být výrazně odlišné anebo naopak podobné. Každý čtenář takového článku si z něj něco vezme a nad něčím “ohrne nos“. Autoři článků kolikrát vůbec nezacházejí do větších detailů a tak promarní možnost svým čtenářům osvětlit déle trvající podstatu tématu o kterém píší a z něho plynoucí výsledky, až po nějakém čase vycházejíc ze svých vlastních zkušeností, např. při pití ovocných koktejlů.

Mým osobním cílem je, při jakémkoli psaní na různá témata vycházet vždy z vlastní dlouholeté zkušenosti. A pokud s tématem, o kterém píši, takovou zkušenost nemám, vycházím vždy z odborných publikací, které napsali lékaři, s několik let trvající praxí v úspěšné léčbě svých pacientů pomoci výrazné změny v jejich životním stylu týkající se především stravování. To je má zásada, které se držím. Píši a předávám lidem jen to, co mám sama na sobě vyzkoušeno nebo to, co mnohaletou praxí zjistili lékaři, jež tisícovkám pacientům opravdu pomohli navrátit skutečné zdraví, což dokazují ve svých odborných publikacích, které se nějakým záhadným způsobem nedokáží více rozšířit do podvědomí široké veřejnosti a současná média o nich téměř nemluví. Proč tomu tak je? Myslím, že nám všem je to jasné. Na tomto světě je jisté pozadí, které si v žádném případě nepřeje, aby byli lidé zdraví, spokojení a úspěšní. Jistě tušíte o čem je řeč.

Operační a preventivní medicína

Jistě mi také dáte za pravdu, že i u nás existuje řada úspěšných lékařů na poli operační medicíny, kteří dokáží člověku vyčistit zanesené, léty ucpané tepny. Dokáží obnovit snížený průtok srdečními tepnami, dokáží narovnat pokroucené prsty starému člověku, tak aby se byl zase schopen znovu sám najíst či obléci. Ano to jsou obrovské a úctyhodné zákroky a před lidmi, kteří je každodenně vykonávají hluboce smekám.

Co mi však osobně chybí je po takovém výkonu dát člověku zřetelné a hlasité informace o tom, jak se má po takovém zákroku chovat, aby předcházel opakovaným problémům. Mluvím o takzvané preventivní medicíně, která by lidem důrazně osvětlila, že např. po operaci a vyčištění ucpané krční tepny v žádném případě nesmí konzumovat maso, mléčné výrobky, bílou mouku, bílý cukr, alkohol …. !!! Všechny tyto potraviny tepny opět zanášejí a ucpávají …, ale takový člověk dostane od svého lékaře jen dietní příručku, aby nejedl uzeniny a raději si kupoval dietní šunku plnou soli a dalších chemikálií. Aby konzumoval odtučněné mléko a nízkotučné sýry napěchované solí i jogurty plné ztužovačů či modifikovaného škrobu a další jiné potravinářsko-chemickým průmyslem nabízené “potraviny“.

To už je ovšem téma na další článek, který je s původním tématem dosti odlišný.

Životní změna k lepšímu je na každém z nás

Pokud tedy chcete a máte osobní zájem ve svém životě něco změnit, něco co by vám přineslo zlepšené zdraví, více energie i vitalityudělejte to hned! Změňte své stravovací návyky, ať už to bude formou vegetariánství, veganství i formou většinového množství syrové rostlinné stravy, ve všech směrech s velkým množstvím syrového čerstvého ovoce a zeleniny. Učte se od ostatních, kteří tuto změnu již udělali, ptejte se na jejich zkušenosti, nechte si od nich poradit, ale vždy vše srovnávejte s vaší vlastní zkušeností a ze všech získaných informací si vybírejte pro sebe jen to nejlepší, co perfektně vyhovuje jenom vám a na základě čeho jste se stali šťastnějšími, zdravějšími, radostnějšími, spokojenějšími, milejšími …

Všechno máte ve svých rukou. A nejlepší na tom je, že pokud se dokážete změnit k těmto zdraví a životu přínosnějším věcem vy, ať už v oblasti zdravějšího stravování či pozitivnějšího myšlení, stanete se tak obrovským vzorem pro své děti, rodinu, přátelé a široké okolí a všichni ti, kteří s vámi pravidelně přicházejí do styku, se pak v podobných situacích od vás možná budou inspirovat a vyřeší tak řadu svých dříve neřešitelných problémů.[/text_block]

8th May 2018
[fb_comments style=“light“ title=“Koment%C3%A1%C5%99e“ lang=“cs_CZ“ posts_number=“10″ width=“940″ order=“social“]

Napsat komentář